Školka může být sebehezčí, v krásném prostředí a s kvalitním vybavením. To nejdůležitější ale vždy tvoří lidé, kteří v ní s dětmi tráví každý den. Lidé, kteří svou práci dělají s radostí, zájmem a skutečným vztahem k dětem.
Při výběru pedagogů a chův se proto neřídíme jen životopisem nebo dojmem z pohovoru. Z vlastní zkušenosti víme, že to, jak člověk působí na papíře nebo při rozhovoru, nemusí vždy odpovídat tomu, jak si s dětmi skutečně rozumí.
Dáváme proto prostor vzájemnému poznání v praxi. Než se někdo stane součástí našeho týmu, tráví s námi čas přímo ve třídě a mezi dětmi. Právě děti samy jsou pro nás tím nejlepším ukazatelem – jejich reakce, přirozený zájem a pocit bezpečí jsou tím, podle čeho poznáme, že „to funguje“.
Náš tým tvoří lidé, kteří k dětem přistupují s respektem, trpělivostí a opravdovým zájmem. Lidé, kteří vnímají svou roli jako průvodce, ne jako autoritu shora. Díky tomu může ve školce vznikat prostředí, ve kterém se děti i dospělí cítí dobře.
Náš tým tvoří lidé, kteří berou práci s dětmi vážně, ale sami sebe s lehkostí a nadhledem.
Irena
Ředitelka a držitelka týmové pohody.
Irena stojí u zrodu Školičky u lesa. Zkušenosti s péčí o děti sbírala několik let v zahraničí jako au pair a chůva v anglicky i německy mluvících zemích. Po návratu vystudovala Management pro veřejný sektor na Ostravské univerzitě.
Zásadním impulzem pro vznik školky se pro ni stalo mateřství a hledání místa, které by spojovalo respektující přístup, pobyt v přírodě a kvalitní zázemí. Absolvovala kurz chůvy a certifikát Montessori pedagogiky pro MŠ a v oblasti pedagogiky se dál průběžně vzdělává.
Máma tří dětí, která věří v sílu vztahu, přírody a klidného prostředí.
Danča
Pedagožka a průvodkyně tvořivosti.
Danča původně směřovala k umělecké dráze – studovala dějiny umění a umělecké slévárenství. Během studií se stala maminkou a právě mateřství ji přivedlo k rozhodnutí pracovat s dětmi.
Po rodičovské dovolené absolvovala kurz asistenta pedagoga, studium předškolní pedagogiky a postupně se zapojila do dění ve Školičce u lesa, kde dnes působí jako pedagožka. K dětem přistupuje s klidem, citlivostí a otevřeností, která vychází z její vlastní životní zkušenosti.
Když zrovna není ve školce, tráví čas se svými dětmi, peče dorty pro blízké nebo vyráží do přírody – ideálně s discgolfovým košem.
Dominika
Pedagožka a opora každodenního rytmu.
Dominika je vystudovaná učitelka mateřské školy a stálice pedagogického týmu Školičky u lesa. Pedagogiku vnímá jako propojení odborných znalostí a každodenní práce s dětmi – v praxi i v odpovědnosti, kterou tato role přináší.
Ve své práci se věnuje nejen přímé pedagogické činnosti, ale také diagnostice a dalším odborným oblastem, které jsou důležitou součástí kvalitní péče o děti. Je pro ni přirozené učit se spolu s dětmi, být venku, vnímat přírodu a vytvářet prostředí, ve kterém se děti mohou cítit bezpečně a samy sebou.
Věří, že nejlepší učení vzniká v klidu, v bezpečí a v každodenním společném prožívání.
Nikol
Pedagožka a montesori guru.
Nikol věděla už od dětství, že chce pracovat s dětmi. Vystudovala střední pedagogickou školu se zaměřením na předškolní pedagogiku a během studia získávala zkušenosti také při práci s dětmi mimo školní prostředí.
Po nástupu do státní mateřské školy se dostala do Montessori třídy, která ji oslovila natolik, že se v tomto směru rozhodla dál rozvíjet. Absolvovala roční akreditovaný Montessori kurz v Mateřské škole Vyšehrádek v Praze a Montessori přístup je dnes přirozenou součástí její práce.
Učení vnímá jako přirozený proces, který vzniká z vnitřní motivace dítěte a respektujícího prostředí.
Daniela
Chůva a pekařka dobré nálady.
Danča se k práci s dětmi dostala přirozeně skrze vlastní mateřství. Po zkušenostech z různých profesí a pobytu ve Skotsku našla ve Školičce u lesa místo, kde se propojuje péče o děti s každodenními drobnými věcmi, které dělají den příjemným a plynulým.
Ve školce se stará nejen o děti, ale i o zázemí – připravuje svačiny, pečuje o prostředí a dbá na to, aby se děti i dospělí cítili dobře. Jejím přínosem je praktičnost, spolehlivost a laskavý přístup.
Radost jí dělá čas strávený s rodinou, výlety do hor a péče o zahradu.
Lucie
Chůvička a teta Lučka
Lucie se ke práci s dětmi vrátila po letech strávených mimo pedagogickou oblast. Přestože původně chtěla s dětmi pracovat už po absolvování základní umělecké školy, život ji na čas zavedl jinam.
Když její vlastní děti povyrostly, uvědomila si, že jí práce s dětmi chybí. Školička u lesa pro ni byla přirozenou volbou – místo, které už dobře znala a kde se cítila jistě. Po absolvování kurzu chůvy se zapojila do každodenního dění školky a dnes působí u nejmenších dětí.
Ve volném čase ráda chodí na dlouhé procházky, peče pro rodinu a věnuje se tvoření, nyní zejména pomůcek pro nejmenší.
