Školka může být sebekrásnější, v překrásném prostředí, s parádním vybavením… Nejdůležitější jsou však lidé v ní. Lidé, kteří svou práci dělají pro to, že je to těší a chtějí ji dělat. Výběr necháváme především na dětech. Už jsme se totiž sami přesvědčili, že při pohovoru může člověk vypadat báječně, poté přijde k dětem a my zjistíme, že je vůbec neumí zaujmout. Proto, než se pro někoho rozhodneme, stráví s námi pár dní a když to „hraje“ jak má, je náš!

Paní ředitelka Irena

20164427-094440_p0Myšlenka, že bych se chtěla věnovat práci s dětmi mě napadla, když jsem po maturitě odjela „na zkušenou“ do světa. Jako aupair, později chůva (nanny) jsem prožila krásných pět let v anglicky i německy mluvících zemích, na které ráda vzpomínám. Po návratu jsem na Ostravské univerzitě vystudovala obor Management pro veřejný sektor.
Když se nám v roce 2013 narodila dvojčata, objevila jsem Montessori přístup a pomalu jsem se začala poohlížet po školce, která by plnila má očekávání i v tomto směru. Velmi se mi líbil koncept lesních školek, ale postrádala jsem tam kvalitní zázemí. A tak pomalu začala vznikat myšlenka na školku vlastní.
14446087_684313935066176_4820445680669088326_n5Když jsme objevili dům „v ráji“, bylo o budoucnosti školky rozhodnuto.  Udělala jsem si kurz chůvy a získala jsem certifikát „Montessori pedagogika pro MŠ“ a v oblasti pedagogiky nadále rozšiřuji své znalosti.
Mým největším koníčkem jsou momentálně mé dvojčata, Hanička s Ondráškem a benjamínek Kuba, s kterými máme věčně napilno, protože pořád je co objevovat :-).

Paní učitelka Domča

Práce s dětmi byla od malička jedním z mých vysněných povolání. Jak šel čas, seznam vysněných povolání se začal zkracovat. Došlo mi, že víla, ochránkyně přírody nebo detektiv nebude ta správná volba, a tak bylo rozhodnuto. Chci být učitelka v mateřské škole. A za tím jsem si stála a celé ty roky šla, dokud jsem neopustila Ostravskou univerzitu s diplomem a úsměvem od ucha k uchu. Pak už jen stačilo najít školku, kde by se mi líbilo a hurá do práce. A když jsem narazila na stránky naší školičky, a pak ji viděla na vlastní oči, bylo rozhodnuto.

Školka se pro mě stala místem, kam se těším každý den, kde mám přírodu, zvířátka, zahrádku na dosah ruky a mou náplní práce je, vrátit se každý den do zlatých časů dětství a spolu s dětmi poznávat, pozorovat, zkoumat, učit se, smát se, cítit, prožívat a v neposlední řadě radovat se z radosti dětí a s dětmi. A pak si v jednu chvíli uvědomíte, že vlastně denně trávíte čas bosí v trávě, v krásném prostředí a v příjemné atmosféře. Hrajete si, zpíváte a malujete a ještě k tomu za to dostanete zaplaceno. 😀 Uvědomíte si, že máte kolem sebe malé človíčky, kteří vás dokážou nabít energií a pomohou vám na obrázku místo „klobouku vidět hroznýše, který zažívá slona“.
A co jiného jim můžete dát na oplátku, než jim denně opakovat a umožnit naplnit slova A. de Saint-Exupéryho : „Hleď, abys byl šťasten…“

Paní učitelka Danča

Pocházím ze železničářské rodiny, proto i já jsem jako malá věřila v kariéru u dráhy. Z tohoto snu pomalu sešlo a svou pozornost jsem zaměřila uměleckým směrem. Po gymnáziu jsem studovala dějiny umění a dál umělecké slévárenství. Během studií jsem otěhotněla a po narození dcery jsem věděla, že s dětmi chci pracovat.

Po ukončení mateřské jsem absolvovala několika měsíční kurz asistenta pedagoga. Během této doby jsem začala vypomáhat ve Školičce a tajně doufala, že by se pro mne mohlo najít místo, až se nakonec přání splnilo a pracuji zde jako chůva.

 

 

Když nejsem ve školce, věnuji se svým úžasným dětem, peču dorty pro přátele a rodinu a nebo se jedu uvolnit do přírody a zahrát si discgolf.

Paní učitelka Dorka

Už odmalička jsem byla velmi hravá a tvořivá a láska ke hrám všeho druhu mne neopustila dodnes.

Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jakému oboru se věnovat, tak jsem po střední škole jednoduše rozhodila přihlášky všemi směry a skončila jsem na právech. Nicméně v průběhu studia jsem si uvědomila, že tudy cesta nepovede. Advokacie pro mě byla příliš suchý obor a bylo mi jasné, že potřebuji práci, kde si mohu hrát a tvořit. Několik let jsem cestovala a pracovala v zahraničí, mimo jiné i jako Au ´pair.

Větry mě zavály zpět do České republiky, což beru za znamení, že je čas se rozhodnout, kam tedy s životem dál. Práce ve školce byla jasná volba. Současně miluji přírodu a projekty lesních školek mi přijdou v dnešní uspěchané technické době ideální cestou, jak v dětech zasadit lásku ke světu kolem sebe, která začíná v přírodě a rodině. Dodělala jsem si rekvalifikaci a když jsem zjistila, že je místo ve školičce, bylo mi jasné, že je připraveno pro mne. Nyní se chystám věnovat se práci s dětmi naplno.

Šťastný je ten, kdo sní o Malém princi a věří, že my lidé správně vidíme jen srdcem. Adalbert Ludwig Balling

Chůva Andy

Studovala jsem na všeobecném gymnáziu, které mi otevřelo do budoucna spoustu cest.

Už během gymnázia jsem měla v hlavě myšlenku, že chci mít jednou práci, ve které budu moci uplatnit svůj potenciál, nejen ze znalostí ze školy, ale taky ze sebevzdělávání.
Ačkoli jsem podala přihlášky na vysoké školy, tak nějak jsem cítila, že rok intenzivního studia anglického jazyka mi dá mnohem víc. A taky, že dal. Studium jsem zakončila Cambridge zkouškou a během roku se zaměřila i na vzdělávání v oblasti fitness a výživy.

Už od prvního momentu, kdy jsem se o prácí v lesní školičce dozvěděla, jsem byla z celého konceptu a příjemného kolektivu velmi nadšena.
Prvoplánově jsem zde chodila vypomáhat s dětmi a odpoledne trénovala maminky. To byl ten moment, kdy se mi otevřela další cesta. Absolvovala jsem kurz Chůvy pro děti a od té doby pracuji ve školičce.
Je krásné vidět, jak všichni společně rosteme a posouváme se každým dnem.

Chůva Míša

Když jsem byla malá, mým velkým snem bylo cestování, proto jsem se přihlásila na obor Hotelnictví a turismus. Osud tomu chtěl jinak a po střední škole jsem začala pracovat jako administrativní pracovník v servisní společnosti. Tato práce mě však příliš nenaplňovala.

Když se mi narodil syn Patrik, uvědomila jsem si, že mě práce s malými dětmi baví, proto jsem si udělala kurz asistenta pedagoga a začala se poohlížet po práci s dětmi. A povedlo se. Narazila jsem na inzerát Školičky u lesa kde jsem také nastoupila a kde mě stále překvapuje parádní kolektiv, který tady je.

Jsem ráda, že konečně dělám to, co mě baví.😊

Paní učitelka Katka

Vzdělávání mě vždycky zajímalo, i jedna z přihlášek na vysokou školu putovala na pedagogickou fakultu. Nakonec jsem se ale rozhodla pro studium Mezinárodních rozvojových studií. Jelikož tento obor spojoval další oblasti mého zájmu – zeměpis a humanitní vědy. Nicméně jsem na vzdělávání nezanevřela a v průběhu studia jsem začala pracovat ve vzdělávací neziskové organizaci, v té jsem začínala jako lektor globálního rozvojového vzdělávání. Postupem času jsem se dostala i k řízení projektu a tvorbě blended-learningového kurzu pro učitele. Tato práce mě bavila natolik, že jsem začala studovat i pedagogické minimum, abych se tomuto mohla v budoucnu věnovat naplno. A mezi bakalářem a magistrem jsem zkusila život ve Francii, kde jsem také získala zkušenosti jako Aupair.

Jsem člověk, který má spoustu zájmů a mezi ně patří i cestování, jazyky, knihy, ráda pořádám komunitní a osvětové akce a zajímám se také zdravý a udržitelný styl života. A mezi bakalářem a magistrem jsem zkusila život ve Francii, kde jsem také získala zkušenosti jako Aupair.

Po ukončení studia a přestěhování do Ostravy jsem hledala uplatnění a doufám, že jsem ve Školičce našla to správné. 🙂